David Žbirka: Jaký byl život talentovaného zpěváka v jeho letech

Narození a původ Davida Žbirky

David Žbirka přišel na svět jako vytoužené miminko legendárního Mira Žbirky a jeho ženy Kateřiny v porodnici U Apolináře na podzim roku 2004. Pro Mekyho, jak všichni Mira důvěrně znali, to byl v jeho 52 letech životní mezník - konečně se stal tátou.

Od prvních krůčků byl David obklopený neskutečně pestrým světem. Vyrůstal mezi Prahou a Londýnem, což mu dalo dar přirozeně přepínat mezi češtinou a angličtinou. Však to měl v genech - jeho babička Margaret byla pravá Angličanka a děda Šimon ryzí Slovák.

Když se řekne jablko nepadá daleko od stromu, u Davida to platí dvojnásob. Hudba mu koluje v žilách od narození. Už jako malý kluk nasával atmosféru nahrávacích studií a koncertů, kam ho táta často brával. Brzy sám zasedl ke klavíru a vzal do ruky kytaru - to byly jeho první kroky do světa tónů a melodií.

Máma Kateřina, která se pohybovala v uměleckém managementu, mu zase ukázala, že showbyznys není jen o potlesku a reflektorech. Díky ní poznal, kolik práce se skrývá za každým úspěšným projektem. V téhle rodině nikdo netlačil na pilu - David měl svobodu najít si vlastní cestu.

Dospívání přineslo zájem o moderní hudební technologie. Míchání různých kultur a hudebních stylů se stalo jeho přirozeností. Vždyť kde jinde než mezi Prahou a Londýnem by člověk načerpal tolik různorodých vlivů? David si tak postupně buduje vlastní hudební identitu, která sice ctí rodinné kořeny, ale směřuje po své vlastní cestě.

Hudební začátky v kapele Modus

Představte si mladého muzikanta s typicky britským přízvukem ve zpěvu, který v roce 1977 vstoupil do jedné z nejvýznamnějších slovenských kapel. Meky Žbirka, tehdy čtyřiadvacetiletý talent, se díky Marice Gombitové dostal do Modusu přesně v době, kdy skupina zoufale hledala nového zpěváka.

Začátky nebyly jednoduché - musel se poprat s již zaběhnutým repertoárem a přitom neztrácet svoji jedinečnost. Jeho specifický hlas, inspirovaný britskou scénou, ale brzy začal psát novou kapitolu v historii kapely. S Marikou vytvořili dokonalou dvojici, jejichž hlasy se prolínaly v nezapomenutelné harmonii.

Rok 1978 přinesl zlomový moment - první album Modusu. Právě tady se Meky poprvé pořádně ukázal i jako autor. Jeho melodie, které v sobě nesly DNA Beatles, daly kapele nový rozměr. Písně jako Úsmev se staly hity, které dodnes hrají rádia.

Nebyl jen zpěvákem - byl skladatelem s citem pro detail. Jeho texty měly duši a melodie si lidé broukali cestou z koncertů. Z nesmělého nováčka se postupně stal jeden z pilířů kapely. Každá zkouška, každé studiové nahrávání a každý koncert ho posouvaly dál.

Tohle období mu dalo křídla pro jeho pozdější sólovou dráhu. Naučil se řemeslu, pochopil, jak funguje hudební průmysl, a hlavně - našel svůj vlastní styl. Spolupráce s Marikou a ostatními mu otevřela nové obzory a možnosti experimentování.

V roce 1980 přišel čas jít dál. Meky cítil, že potřebuje více prostoru pro vlastní tvorbu. Zkušenosti z Modusu si nesl jako cenný poklad, který mu pomáhal až do jeho posledních dní v roce 2021. Jeho melodie a nezaměnitelný hlas zůstávají s námi dodnes.

Sólová kariéra a největší hity

Po odchodu z Modusu odstartoval Meky svoji hvězdnou sólo kariéru. Hned jeho prvotina Doktor sen z roku 1980 způsobila pořádný rozruch. Kdo by neznal hit V slepých uličkách? Tahle písnička doslova zlidověla a hraje se dodnes.

Nemoderný chalan z roku 1982 pak potvrdil, že Meky není žádná jednohitovka. Biely kvet nebo titulní skladba se staly okamžitými hity a Meky se definitivně zapsal do srdcí fanoušků na obou stranách řeky Moravy. Jeho melodie si prostě nešlo nebroukat.

Osmdesátky? To byla Mekyho zlatá éra! Album Roky a dni z roku 1984 přineslo legendární 22 dní - píseň, kterou zná snad každý. Není divu, že mu začali říkat slovenský Paul McCartney. Jeho hlas byl prostě nezaměnitelný.

Když v roce 1986 nazpíval s Marthou Elefteriadu duet V slepých uličkách na albu Zlomky poznania, bylo jasné, že tohle je další trefa do černého. Uměl to prostě skvěle namíchat - trochu popu, špetku rocku, občas zavání i folkem. A kvalitu? Tu si držel jako oko v hlavě.

Devadesátky? Další parádní dekáda! Modrý album nebo deska Meky - to jsou poklady, ze kterých dodnes září hity jako Co bolí, to přebolí nebo Múr našich lások. I když se hudební svět měnil jak aprílové počasí, Meky zůstával svůj.

Až do svého odchodu v roce 2021 neúnavně tvořil a koncertoval. Jeho poslední Double Album z roku 2018 ukázalo, že i po čtyřiceti letech v branži má co říct. Zlatí slavíci a další ceny? Těch měl plnou polici. Ale hlavně - jeho písničky jsou součástí našich životů, našich vzpomínek, našich příběhů. A to je ta největší výhra.

Manželství s Magdou a synem Davidem

V roce 1988 začala nová kapitola života legendárního zpěváka. Meky Žbirka, tehdy šestatřicetiletý muzikant, si vzal svou životní lásku Magdalénu. Nebyla to jen obyčejná svatba - byl to začátek něčeho výjimečného. Magda se stala nejen jeho ženou, ale i pravou rukou v profesním životě.

Údaj	David Žbirka
Datum narození	21. října 1952
Místo narození	Bratislava, Československo
Datum úmrtí	10. listopadu 2021
Věk při úmrtí	69 let
Délka hudební kariéry	47 let (1974-2021)

Jejich láska rozkvetla naplno, když se jim v roce 1990 narodil syn David. Malý kluk dýchal hudbu od prvních dnů - jak by taky ne, když táta byl jednou z největších hvězd československé hudební scény. V nahrávacím studiu se cítil jako doma a zvuk kytar mu byl ukolébavkou.

Až do Mekyho odchodu v roce 2021 tvořili nerozlučnou trojici. Magda byla tím tichým hrdinou v pozadí, která držela všechny nitky pevně v rukou. Koncerty, nahrávání, turné - za vším stála její precizní organizace a nekonečná podpora. Dokázala být manželkou, manažerkou i mámou současně, a to všechno s neskutečnou grácií.

Jejich pražský byt se proměnil v takové neoficiální kulturní centrum. Když se u nich sešla muzikantská společnost, historky a smích se linuly dlouho do noci. Meky vždycky říkal, že bez Magdy by nikdy nedosáhl takových výšin. A David? Ten vyrůstal obklopen láskou a hudbou, což mu dalo ty nejlepší základy do života.

Byl to vztah, který inspiroval celou generaci. Vzájemný respekt, důvěra a láska - to všechno se v jejich případě sešlo v dokonalé harmonii. I v době největších výzev stáli při sobě, podporovali se a společně překonávali všechny překážky.

Ocenění a hudební úspěchy v kariéře

Představte si, že sedíte v autě a z rádia se line nezaměnitelný hlas Mekyho Žbirky. Ta melodie vás okamžitě vrátí do vašich vzpomínek. V roce 1982 se stalo něco nečekaného - poprvé v historii získal Zlatého slavíka Slovák, a nebyl to nikdo jiný než právě Meky. Tím vlastně překvapivě ukončil éru neporazitelného Karla Gotta.

Když se řekne Abbey Road, většině z nás se vybaví Beatles. Ale víte, že právě tady, v těchto legendárních prostorách, vznikaly i Mekyho hity? Jeho album Nemoderný chalan se stalo doslova fenoménem - prodalo se ho přes čtvrt milionu kusů. To je číslo, o kterém dnes můžou současní umělci jen snít.

Meky nebyl jen zpěvák na pár hitů. V roce 2012 ho právem uvedli do Síně slávy Grand Prix Radia. Vždyť kdo by neznal Biely kvet nebo Co bolí, to přebolí? Jsou to písničky, které si broukají babičky i jejich vnoučata.

Vzpomínáte na rok 2001? Tehdy přišel s Modrým albumem a ukázal, že i v novém tisíciletí má co říct. Za život odehrál přes dva tisíce koncertů - od malých klubů až po vyprodané haly. Jeho britské kořeny po mamince mu otevřely dveře i do země Beatles, kterou tolik miloval.

Uznání se mu dostalo i od nejvyšších míst - získal Křišťálové křídlo i Cenu Ministerstva kultury ČR. A co je nejdůležitější? Až do konce zůstal věrný sám sobě. Žádné skandály, žádné výstřelky - jen poctivá muzika, která má duši.

I dnes, když zapnete rádio, často uslyšíte jeho písně. Mladí umělci je předělávají, cover verze vznikají jedna za druhou. A není divu - Mekyho melodie jsou nadčasové, stejně jako byl on sám.

Poslední roky života a nemoc

Poslední roky Mekyho života byly jako horská dráha plná zvratů. Náš milovaný zpěvák, který nás opustil v 69 letech, začal mít první vážnější potíže už v roce 2019. To mu plicní infekce překazila několik vysněných koncertů a musel se léčit.

Pak přišel ten zlomový rok 2020. Covid-19 ho, stejně jako nás všechny, zavřel mezi čtyři stěny jeho pražského domova. Ale Meky se nenudil - komponoval, tvořil, a hlavně nezapomínal na své věrné. I když nemohl na pódia, našel si cestu ke svým fanouškům přes obrazovky počítačů a mobilů.

Rok 2021 už byl ale jiný příběh. Zdraví mu začalo povážlivě sloužit. Nedával to moc najevo, ale kdo ho znal, viděl, že není ve své kůži - trápil ho dech a síly ubývaly. Osudný podzim 2021 ho pak přivedl do nemocnice, kde už mu doktoři, navzdory veškeré snaze, nedokázali pomoct. 10. listopadu nás navždy opustil kvůli zápalu plic.

Bylo to jako blesk z čistého nebe - pro českou i slovenskou muziku, pro nás všechny. Do poslední chvíle měl hlavu plnou nápadů a plánů. Ještě měsíc před tím, než odešel, skládal nové písničky a těšil se na turné. Jeho Katka pak prozradila, že i na nemocničním lůžku snil o návratu před své milované publikum.

Ta prokletá pandemie mu vzala možnost být se svými fanoušky naživo. Ale Meky se nevzdával - vysílal z domácího studia, povídal si s lidmi online, pořád tvořil. Jeho poslední deska, která vyšla až po jeho odchodu, je jako vzkaz z nebe - plná lásky k hudbě a života.

Jeho předčasný odchod nám všem připomněl, jak je život pomíjivý. Ale jeho písničky? Ty tu s námi zůstanou navždycky. I když se s ním rodina rozloučila v soukromí, tisíce srdcí mu vzdaly hold tím nejkrásnějším způsobem - poslechem jeho nesmrtelných melodií.

Úmrtí ve věku 68 let

Československá hudební scéna přišla o svou legendu. 10. listopadu 2021 nás navždy opustil Meky Žbirka, člověk, který dokázal spojit českou a slovenskou hudbu způsobem, jaký se jen tak nevidí.

Víte, jak to někdy bývá - sedíte doma, pustíte si rádio a najednou se ozve ten nezaměnitelný hlas. Ta charakteristická barva, která provázela několik generací. Meky byl prostě součástí našich životů, ať už jsme vyrůstali na Biely kvet nebo jsme si broukali Co bolí, to přebolí.

Zákeřný zápal plic si vybral svou daň ve chvíli, kdy měl Meky ještě tolik plánů. I v osmašedesáti letech rozdával energii plnými hrstmi - koncertoval, skládal, nahrával. Kdo ho viděl na posledních vystoupeních, těžko by hádal jeho věk. Ta jiskra v očích, ten úsměv, ta radost z muziky...

Jeho žena Kateřina byla s ním až do posledního dechu. Byla jeho skálou, partnerkou, múzou. Jejich láska byla cítit z každého společného rozhovoru, z každého pohledu. A právě ona teď střeží jeho odkaz, včetně posledního alba Posledné veci, které vyšlo až po jeho odchodu.

Když se člověk zaposlouchá do Mekyho písní dnes, slyší v nich všechno - radost, smutek, lásku, naději. Jeho hudba nikdy nebyla prvoplánová, vždycky měla hloubku. Vždyť kolik lidí si dodnes zpívá Atlantídu nebo 22 dní? To není náhoda, to je kumšt.

Odešel nám v 68 letech, ale jeho písničky tu s námi zůstávají. Když je posloucháte, jako by byl pořád tady - usměvavý, skromný, s tou svojí typickou čupřinou a britským humorem. A možná právě teď někde nahoře skládá další nezapomenutelné melodie.

Hudební odkaz a vliv

Meky Žbirka zanechal v československé a později české a slovenské hudební scéně nesmazatelnou stopu, která přetrvává i po jeho odchodu ve věku 69 let. Jeho jedinečný hudební styl, který kombinoval prvky popu, rocku a melodického písničkářství, ovlivnil několik generací muzikantů a posluchačů. Žbirkův charakteristický hlas a schopnost psát chytlavé melodie se staly jeho poznávacím znamením, přičemž mnoho jeho skladeb se řadí mezi nestárnoucí klasiky populární hudby.

V průběhu své více než čtyřicetileté kariéry vytvořil rozsáhlý repertoár, který zahrnuje nezapomenutelné hity jako Biely kvet, Co bolí, to přebolí či 22 dní. Jeho tvorba se vyznačovala především důrazem na kvalitní textařinu a propracované hudební aranže. Žbirka dokázal překlenout generační propast a oslovit jak posluchače své generace, tak i mladší publikum, což dokazují jeho úspěšné spolupráce s mladšími umělci v posledních letech jeho života.

Významným aspektem Žbirkova odkazu je jeho průkopnická role v československé populární hudbě. Jako jeden z prvních místních interpretů začal systematicky pracovat s britským popovým zvukem a přinesl do domácí tvorby mezinárodní standardy. Jeho nahrávání v londýnských studiích a spolupráce se zahraničními producenty pomohly pozvednout úroveň československé populární hudby na světovou úroveň.

Žbirkův vliv se projevuje i v tom, jak inspiroval následující generace hudebníků. Mnoho současných interpretů otevřeně přiznává, že se učili z jeho písňové struktury, melodické invence a způsobu, jakým pracoval s texty. Jeho schopnost kombinovat komerční úspěch s uměleckou integritou slouží jako vzor pro mnoho začínajících muzikantů.

Profesionální přístup k hudbě a neustálá snaha o inovaci charakterizovaly celou jeho kariéru až do posledních dní. I ve věku 69 let, kdy nás opustil, stále aktivně koncertoval a nahrával novou hudbu, čímž dokazoval svou neutuchající kreativitu a lásku k hudbě. Jeho poslední alba ukazují, že dokázal držet krok s dobou, aniž by ztratil svůj charakteristický rukopis.

Žbirkův odkaz žije dál prostřednictvím jeho rozsáhlé diskografie, která čítá přes dvě desítky studiových alb a nesčetné množství kompilací. Jeho písně jsou pravidelně hrány v rádiích, covery jeho skladeb vznikají v různých žánrových podobách a mladí umělci se k němu stále hlásí jako ke svému vzoru. Meky Žbirka tak zůstává významnou postavou československé populární hudby, jejíž vliv přesahuje hranice času i geografické hranice.

Vzpomínky rodiny a fanoušků

Po odchodu Davida Žbirky ve věku 69 let se jeho rodina a fanoušci spojili v hlubokém smutku a vzpomínání na tohoto výjimečného umělce. Jeho manželka Olga často vzpomíná na společných 34 let, které spolu prožili, a připomíná jeho neutuchající energii a lásku k hudbě. V rozhovorech popisuje, jak David i v posledních letech svého života stále plánoval nové projekty a koncerty, jako by věk pro něj byl jen číslem. Jeho syn David junior, který zdědil otcův hudební talent, vypráví o společných chvílích v nahrávacím studiu a o tom, jak ho otec učil základům hudební kompozice.

Fanoušci po celé České republice i na Slovensku sdílejí své osobní příběhy o setkáních s Mekim, jak mu všichni s láskou říkali. Mnozí vzpomínají na jeho koncerty v 80. letech, kdy byl na vrcholu své kariéry a dokázal zaplnit největší československé stadiony. Jiní připomínají jeho pozdější intimnější vystoupení v klubech, kde se projevovala jeho schopnost navázat s publikem bezprostřední kontakt. Žbirkova schopnost oslovit různé generace posluchačů byla výjimečná - jeho písně si zpívali jak ti, kteří s ním vyrůstali, tak i mladší generace, které objevovaly jeho tvorbu později.

Hudební kolegové a přátelé často zmiňují jeho profesionalitu a současně skromnost. I ve svých posledních letech zůstával David Žbirka aktivním umělcem, který neustále hledal nové hudební cesty. Jeho poslední album nahrané v legendárním studiu Abbey Road dokazuje, že kvalita jeho tvorby s věkem neklesala, naopak dozrávala jako dobré víno. Producenti a zvukaři, kteří s ním spolupracovali, vyzdvihují jeho preciznost a současně otevřenost novým nápadům.

Rodina uchovává množství osobních vzpomínek na společné dovolené, rodinné oslavy a každodenní momenty. Olga Žbirková často vypráví o jeho lásce ke knihám, historii a umění, která možná překvapí ty, kteří ho znali jen jako muzikanta. Jeho dcera Denisa sdílí příběhy o tom, jak ji otec podporoval v její vlastní umělecké dráze a jak jí předával své životní zkušenosti. Přátelé z branže vzpomínají na jeho specifický smysl pro humor a schopnost najít pozitivní stránku i v těžkých situacích.

Fanouškovská komunita pravidelně organizuje vzpomínkové akce a koncerty, kde znovu ožívají jeho nesmrtelné hity. Na sociálních sítích se objevují stovky příběhů o osobních setkáních s tímto charismatickým umělcem, který i přes svůj věk nikdy neztratil kontakt s realitou a svým publikem. Jeho odkaz žije dál nejen v písních, ale především v srdcích těch, kteří ho měli rádi a kterým svou hudbou a osobností obohatil život.

Čas plyne jako řeka, ale vzpomínky na Davida Žbirku budou navždy žít v našich srdcích. Jeho hudba překonává věk a generace.

Zdena Procházková

Posmrtná ocenění a pocty

Po smrti Mira Žbirky v listopadu 2021 se dostalo tomuto významnému slovenskému a českému umělci řady posmrtných poct a ocenění. Slovenská akademie umění mu in memoriam udělila čestnou cenu za celoživotní přínos populární hudbě na slavnostním ceremoniálu v Bratislavě v březnu 2022. Toto ocenění převzala jeho manželka Katka Žbirková, která při této příležitosti emotivně zavzpomínala na Mirovu lásku k hudbě a jeho neutuchající tvůrčí energii až do posledních dnů.

V Praze byla na jeho počest odhalena pamětní deska na domě v Karlíně, kde Žbirka žil a tvořil poslední roky svého života. Ceremoniálu se zúčastnili nejen rodinní příslušníci, ale i řada českých a slovenských hudebníků, kteří s Mekim spolupracovali. Mezi nimi nechyběli Richard Müller, Marika Gombitová či Václav Neckář, kteří vzdali hold svému dlouholetému příteli a kolegovi.

Česká televize a RTVS společně vytvořily dokumentární film mapující Žbirkův život a kariéru, který měl premiéru přesně rok po jeho úmrtí. Film obsahuje dosud nezveřejněné záběry z jeho posledního natáčení v londýnském studiu Abbey Road a intimní rozhovory s rodinou a přáteli. Dokument získal několik filmových ocenění a stal se nejsledovanějším hudebním dokumentem roku 2022 v České republice i na Slovensku.

Radio Slovensko zavedlo každoroční vzpomínkový den věnovaný Miro Žbirkovi, během kterého vysílá výhradně jeho písně a rozhovory. Podobnou tradici zavedlo i české Radio Beat. V Bratislavě byl na jeho počest pojmenován hudební klub Mekyho bar, kde pravidelně vystupují začínající umělci a konají se vzpomínkové koncerty.

Město Praha udělilo Žbirkovi in memoriam čestné občanství za jeho přínos české kultuře a dlouholeté působení na české hudební scéně. V roce 2023 byla vydána kompletní retrospektivní kolekce jeho nahrávek, včetně několika dosud nevydaných skladeb, které byly objeveny v jeho osobním archivu. Tato kolekce se stala bestsellerem a připomněla veřejnosti genialitu a všestrannost tohoto výjimečného umělce.

Na bratislavské konzervatoři byla založena Cena Mira Žbirky pro mladé talentované hudebníky, která je každoročně udělována nejnadějnějším studentům. Toto stipendium má podporovat novou generaci muzikantů a připomínat Žbirkův odkaz v oblasti hudebního vzdělávání. První ročník ceny se setkal s velkým zájmem a ukázal, že Mekyho inspirativní vliv přetrvává i po jeho odchodu.